Jdi na obsah Jdi na menu
 


Psí miminko Amira

4. 2. 2008

  Dlou ho jsme snili o zlatém retrívrovi. Potom jsem se dozvěděli, že jeden uznávaný chovatel má k odběru tři štěňata. Domluvili jsme si s ním termín návštěvy, abychom  si vybrali svého vytouženého psa. Štěňatům teď bylo 6 týdnů a všechna vypadala tak roztomile, že pro nás bylo nesmírně obtížn´é jedno z nich si vybrat. Ale všechno dopadlo úplně jinak! Nebyli jsme to my, kdo si vybral pejska ,ale pejsek si vybral nás. Jeden z těch mylých chlupáčků si to namířil rovnou k nám, důkladně si más očichal a přilepil se nám na paty. Chovatel nám se smíchem potvrdil, že to štěně- mimochodem fenka-je z celého vrho nezvídavější. To se nám líbilo ,  popadli jsme jí do náručí a tak přišla Amira k nám. Z celého srdce jsme si zamilovali toho chlupatého tvorečka a velice jsme ho rozmazlovali. Amira zaujala  místo hvězdy v naší rodině a podle toho vypaday i její manýry. Nejpohodlnější křeslo se stalo výlučně jejím oblíbeným místem. Koberec zpracovávala svými ostrými zoubky tak dlouho, až jsme ho museli nakonec vyhodit. Když jsem šli spát, byla Amira prvn v posteli a bylo jí velice proti mysli když jsme jí odnesli do jejího pelíšku. A tady jsme si konečně uvědomili , že jaksi nezvládáme výchovu našeho pejska. Nedalo se nic dělat- museli jsem jí naučit dobrým způsobům. Přihlásili jsme se na cvičitelský kurz. za šest měsíců jsme pak měli nejen vychovaného psa,ale také skvělého čtyřnohého kamaráda s vyrovnanou a veselou povahou.